Nebojte se starých zubů


Expert na mamuty Nandger Franck dává pomocí praktických příkladů tipy pro opracování stabilizovaných fosilních materiálů.


Více než 10 000 let leží zakopány ve věčné temnotě sibiřského ledovce. Fosilní zuby a kosti z mamutů a jiných vymřelých druhů byly konzervovány chladem permafrostu (věčně zmrzlá půda). Dnes je jim díky výrobcům nožů a řemeslníkům znovu navrácen život. Mamutí slonovina často disponuje krásným vzhledem, především vnější vrstvy, které se během tisíců let zabarvily do hněda a modra. Rukojeti nožů vyrobené z fosílií noži propůjčí zvýšenou sběratelskou hodnotu.

Bohužel je tento materiál často protkaný velkými puklinami a kvůli minerálním sedimentům je velice náchylný na poškození. Otevřené póry vstřebávají vlhkost jako houba. K vyřešení těchto problémů se firmy jako Marktführer Raffir z Dánska specializují na stabilizaci fosílií. U tohoto postupu se pomocí vakua odsaje vzduch z materiálu a následně se pod vysokým tlakem vtlačí kapalná umělá hmota do všech pórů, puklin a mezer. K tomu se používá tuhá směs z plexiskla a dalších komponentů.  Díky tomuto postupu se fosílie a dřeva stanou masivními a odolávají vlhkosti. Další výhodou je, že se materiály během stabilizace mohou i současně zabarvit.



Zpracování mamutoviny a podobných materiálů ovšem není zcela jednoduché. Abychom Vám ulehčili vstup do světa obrábění fosílií, jako malý workshop jsme pro vás shrnuli vznik 2 rukojetí. Oba dva nože jsou kuchyňské nože se střenkami z přírodně zabarvené mamutí stoličky a nože na stahování kůže (tzv. skinner) s rukojetí vyrobené z vzácného nosorožce srstnatého.

Předtím než začnete, zde ještě pár obecných tipů pro opracování stabilizovaných fosilních materiálů:

·        Při opracování stabilizovaných materiálů byste měli mít vždy nasazenou ochranou masku proti prachu (nejlépe použít Filterklasse FFP3).

·        Při broušení, vrtání a řezání úhlovou bruskou používejte vždy ochranné brýle.

·        Fosílie jsou náchylnější k zlomení než stabilizované dřevo a proto by s nimi mělo být zacházeno s opatrností.



Krok 1: Rovinné broušení

Nejdříve si střenky připravte tak, aby perfektně přiléhaly na ocel. K tomu použijte brusné plátno zrnitosti 150 na hladké a co nejrovnější podložce.


Pozdější střenky se nejdříve musí srovnat


Krok 2: Nalepení vulkanfíbru

Pro optické rozdělení oceli a rukojeti použijte černý vulkanfíbr. Acetonem a kuchyňskou utěrkou pečlivě odmastěte všechny plochy, které přijdou do styku s lepidlem. Poté zalepte plochy co možná nejpevnějším dvoukomponentním lepidlem (rychleschnoucí epoxidové lepidlo).

 

Poté se pečlivě odmastí a nalepí se vulkanfíbr


Krok 3: Vrtání

K vyvrtání otvorů pro mozaikové nýty použijte u všech fosilních materiálů vrták na ocel (kvalitní), běžně dostupný v obchodě. Měl by být co možná nejnovější nebo alespoň čerstvě nabroušený. Fosílie opatrně upněte do svěráku vrtačky a podložte kouskem dřeva.Při vrtání by se mělo pracovat velmi pomalu.

Skrze díry v noži se provrtají střenky


Krok 4: Řezání

Fosílie jsou kvůli minerálním sedimentům obsažených v materiálu největším nepřítelem všech pásových pil. Po pár milimetrech se pila otupí. Místo ní použijte úhlovou brusku s dělicím kotoučem o síle 1.0 mm. I zde sáhněte po normálním kovovém dělicím kotouči. Poté co si nakreslíte tvar, vyřízněte ho tak, aby na okrajích vznikl přesah. Pozor: při upínání vložte mezi svěrák a materiál kůži a úhlovou bruskou tvořte co nejmenší tlak, abyste nic neulomili.

 

Pro hrubé vytvarování použijeme úhlovou brusku


Krok 5: Lepení

Před lepením nezapomeňte dokončit čelní strany střenek. Později se zde už nedostanete. Ještě rychle seříznout nýty na rukojeť, vše důkladně odmastit acetonem a slepit. Opět použijeme dvousložkové lepidlo. Přebytečné lepidlo mezi střenkami musíte hned setřít ubrouskem a acetonem. Po asi 15 minutách je lepidlo dostatečně tvrdé (záleží na lepidlu).

 

Před nalepením střenek se musí dokončit čelní strany


Krok 6: Hrubé broušení 

Fosílie by se měly brousit při přiměřené rychlosti pásu, jinak by se smirkový pás velmi rychle otupil (cca 8-10 m/s). V nutných případech postačí i pásová bruska ze stavebnin. U smirkových pásů byste ovšem měli dbát na dobrou průmyslovou kvalitu s keramickými brusnými částicemi! V Německu se osvědčily např. pásy typu VSM-XK870X. Nejdříve zbrousíme nadbytečný materiál při zrnitosti 60, až získáme čtyřrohou rukojeť. Nakonec tvarujte kontury rukojeti.

 

Střenky se pak opracovávají ručně nebo pásovou bruskou


Krok  7: Jemné broušení

Když máte rukojeť zhruba vybroušenou do požadovaného tvaru, zjemněte výsledek při zrnitosti 150 a přitom odstraňte rýhy po hrubém broušení, abyste si později ušetřili namáhavou ruční práci. Přitom by měl smirkový pás běžet co nejpomaleji. V případě že svou pásovou brusku nemůžete regulovat, ručním broušením vytvarujte vše při zrnitosti 60. Po smirkovém pásu o zrnitosti 150 přijde na řadu ruční konečné úpravy ve stupních 150/240/400/600.

Pozor: i u nejlepších stabilizovaných materiálií se můžou vyskytnout otvory v žilkování nebo v pórech. Ty můžete bez problémů zakytovat řídkým sekundovým lepidlem. Sekundové lepidlo ihned ztvrdne pomocí aktivátor spreje.

 

Jemné broušení probíhá při nízké rychlosti jemným pásem


Krok 8: Leštění

Stabilizované materiály mohou být vyleštěny do vysokého lesku v podstatě bez pomocných prostředků. Pokud preferujete poněkud drsnější povrch, bruste pouze po zrnitost 400 nebo 600 a povrch dokončete leštidlem určeným pro rukojeti.

 

Zde je vložen vulkanfíbr i na přední straně střenek, aby vše celkově působilo čistě

Matně se lesknoucího finiše docílíte nejlépe při zrnitosti 400 až 600


TIPY PRO ZPRACOVÁNÍ

Fosilní materiály vyžadují trošku více práce a know-how než dřevo, ale s následujícími tipy tuto úlohu zvládnete mistrně!

  •  

Na těchto materiálech se kvůli stabilizačnímu procesu nachází ještě tenká vrstva stabilizačního materiálu podobného plexisklu. Doporučujeme Vám zbrousit plexisklo před použitím jako střenky pásovou bruskou (nebo ručně pomocí brusného plátna) při zrnitosti 60.


  • Stabilizované fosílie jsou cca 10 000 až 30 000 let staré a během této doby se v materiálu usadilo množství minerálů. Proto můžou být některé kousky i přes nejlepší stabilizaci poměrně náchylné k zlomení. Z tohoto důvodu je vhodné podložit materiál před použitím jako střenky vrstvou vulkanfíbru. K tomu byste měli plochy, které přijdou do styku s lepidlem, řádně odmastit pomocí hadříku a acetonu a poté slepit dvousložkovým epoxidovým lepidlem.

  • Pokud by byla i přesto v materiálu nějaká trhlina, bez problémů ji můžete zalepit kvalitním sekundovým lepidlem nebo trhliny zaplnit.

  • Kvůli minerálům by fosilní materiály neměly být upravovány pomocí pásové pily. Pro nařezání raději použijte dělicí kotouč na úhlové brusce. Materiál pak bruste pomocí pásové brusky do požadovaného tvaru.

  • Konečné úpravy docílíte nejlépe díky brusnému plátnu při zrnitosti 60/150/400 a poté brusným rounem K600.

Poděkování: Za překlad z německého originálu děkuji Nikol Blokeschové

Článek bude poskytnut také serveru www.knife.cz